Ondřej Hložek

Ondrej Hlozek

(*1986 Opava) Po vystudování Slezského gymnázia absolvoval obor Česká literatura na Slezské univerzitě. Živil se jako redaktor, uklízeč v kavárně, skladník, pracovník v sociálních službách, korektor a archivářský pomocník. Nyní je knihovníkem Ústřední knihovny Vysoké školy báňské v Ostravě.
Vydal knižně sbírky Tížiny (Dalibor Malina, 2011), Domů (Srdeční výdej, 2013), Ulicí Dolorosa (Pavel Kotrla - Klenov, 2017), Teď (Protimluv, 2017), Za poryvů (), Šupiny () a Stopa psa (), elektronicky vyšla skladba Otluky (Zájezdí, 2013).
Publikoval v časopisech Host, Tvar, Texty, Aluze, Protimluv, Listy, Nové břehy, H_aluze, Souvislosti, Literární.cz, Weles, Polí5 aj. Výběr z jeho básní zazněl v rozhlasovém magazínu Zelené peří (2006 a 2010), v pořadu Radia Wave Liberatura (2013) a v pořadu Den z Opavy na stanici Český rozhlas Vltava (2016).
Je zastoupen v antologii Nejlepší české básně (Host, 2017).
Jeho básně byly přeloženy a publikovány v několika jazycích: francouzštině, slovinštině, maďarštině, polštině, rumunštině a slovenštině.
Editorsky, popřípadě textově, se podílel na příležitostných tiscích s názvem Víme o sobě (výbor z poezie děkana Josefa Veselého, 2011), Opava Východ Zpáteční (sborník k 790. výročí založení města, 2014) a Jako v nebi, tak i na zemi - Petr Bezruč 1867-2017 (antologie k 150. výročí narození).
Recenzemi a esejisticky přispívá do různých literárních časopisů (Texty, Weles, Protimluv aj.).
Pořádá na Opavsku kulturní akce se zaměřením na literaturu (Básnické hlasy aj.).
Je členem Asociace spisovatelů.
Laureát Literární ceny Vladimíra Vokolka 2009 a 2011.

Ukázka: 

Má ženo

Sedíš před zrcadlem
a pláčeš,
že v hřebenu každým dnem
přibývá ti žíní, ale nevidíš je
dorůstat.
Každým dnem se odíváme
do jemných paruk.
Na konci všichni budeme
lysí.
Jen mužům v rakvi
budou ještě dlouho vousy růst.

Podhradská
Mamince

Vesluji nocí,
neslyšně neviditelným korytem,
vsouvám se do ticha spících kachen.
Na břehu mi máváš petrolejovou lampou.
Ještě chvíli budeme prsty
mířit ke hvězdám,
zatímco kaprům pod tučnými těly
zapraská rdest.

Boží hod

Kolem ticho
zaváté bělobou,
na stole hlt režné,
v kamnech řeřavé
kočičí oči.
Nejsi tu se mnou.
Zrak vbitý do podlahy,
ústa na tři zámky
bez klíče polibku.
Vraní se to
od lopatek k temeni.

Předpokladaný čas výstoupení: 
31.08.2018 - 19:20